Buddhismus a pojídání masa

Co Buddha řekl o pojídání masa

Adžán Brahmavamso

Od samého počátku buddhismu před více než 2500 lety byli buddhističtí mniši a mnišky závislí na almužně. Měli a stále mají zakázáno pěstovat vlastní potraviny, skladovat vlastní zásoby nebo vařit vlastní jídlo. Místo toho si každé ráno připravovali denní jídlo z toho, co jim zdarma poskytli laičtí příznivci. Ať už to bylo jídlo bohaté nebo hrubé, lahodné nebo příšerné chuti, měli ho přijmout s vděčností a jíst ho s ohledem na to, že je to lék. Buddha stanovil několik pravidel, která mnichům zakazovala žádat o jídlo, které jim chutná. V důsledku toho dostávali právě taková jídla, jaká jedli obyčejní lidé – a to bylo často maso.

Jeden bohatý a vlivný generál jménem Siha (což znamená „Lev“) šel navštívit Buddhu. Siha byl známým laickým příznivcem džinistických mnichů, ale učení, které slyšel od Buddhy, na něj udělalo takový dojem a inspirovalo ho, že přijal útočiště u Trojitého drahokamu (tj. stal se buddhistou). Generál Siha pak pozval Buddhu spolu s velkým počtem mnichů, kteří ho doprovázeli, na následující ráno na jídlo do svého domu ve městě. Při přípravě jídla řekl Siha jednomu ze svých sluhů, aby nakoupil na trhu maso na hostinu. Když se džinističtí mniši dozvěděli o konverzi svého někdejšího patrona k buddhismu a o jídle, které pro Buddhu a mnichy připravoval, byli poněkud podráždění:

„V té době mnoho Niganthů (džinistických mnichů), mávajíce rukama, sténalo ve městě od vozové cesty k vozové cestě, od křížové cesty ke křížové cestě: „Dnes se z tučného zvířete, které zabil generál Siha, připravuje pokrm pro poustevníka Gótamu (Buddhu), poustevník Gótama toto maso užívá s vědomím, že bylo zabito úmyslně pro něj, že tento čin byl vykonán pro jeho dobro“…“ .

Siha dělal etický rozdíl mezi koupí masa již připraveného k prodeji a objednáním zabití určitého zvířete, což je rozdíl, který není pro mnoho lidí na Západě zřejmý, ale který se opakuje v celém Buddhově učení. Poté, aby mnichům objasnil postoj k pojídání masa, Buddha řekl:

„Mniši, dovolím vám ryby a maso, které jsou zcela čisté ve třech ohledech: pokud nejsou viděny, slyšeny nebo podezřelé z toho, že byly zabity záměrně pro mnicha. Neměli byste však vědomě užívat maso, které bylo zabito úmyslně pro vás“.

V buddhistických písmech se na mnoha místech píše o tom, že Buddhovi a jeho mnichům bylo nabídnuto maso a že ho jedli. Jedna z nejzajímavějších pasáží se vyskytuje v úvodním příběhu ke zcela nesouvisejícímu pravidlu (Nissaggiya Pacittiya 5) a konstatování, že maso je čistě vedlejší ve vztahu k hlavnímu tématu příběhu, podtrhuje autentičnost této pasáže:

Uppalavanna (což znamená „ta s lotosovou pletí“) byla jednou ze dvou hlavních Buddhových žákyň. Ještě jako mladá žena byla vysvěcena na mnišku a brzy se stala plně osvícenou. Kromě toho, že byla arahantkou (osvícenou), měla také různé psychické schopnosti do té míry, že ji Buddha prohlásil za nejvýznamnější ze všech žen v této oblasti. Jednou, když Uppalavanna odpoledne o samotě meditovala v „háji slepců“, odlehlém lese za městem Savatthi, šli kolem nějací zloději. Zloději právě ukradli krávu, podřízli ji a s masem utíkali. Když šéf zlodějů uviděl vyrovnanou a klidnou mnišku, rychle jí dal část masa do pytle s listy a nechal jí ho. Uppalavanna maso sebral a rozhodl se, že ho dá Buddhovi. Brzy ráno, když maso připravila, vznesla se do vzduchu a odletěla do místa, kde Buddha pobýval, do bambusového háje za Rádžagahou, vzdáleného přes 200 kilometrů, kam vrána (nebo mniška?) doletí! Ačkoli neexistuje žádná konkrétní zmínka o tom, že by Buddha toto maso skutečně konzumoval, je zřejmé, že jeptiška s tak vysokým dosaženým vzděláním by jistě věděla, co Buddha jedl.

Je však několik druhů masa, které je mnichům výslovně zakázáno jíst: lidské maso – z pochopitelných důvodů; maso ze slonů a koní, protože ti byli tehdy považováni za královská zvířata; psí maso – protože to bylo obyčejnými lidmi považováno za nechutné; a maso z hadů, lvů, tygrů, panterů, medvědů a hyen – protože se mělo za to, že ten, kdo právě snědl maso těchto nebezpečných zvířat z džungle, vydává takový zápach, že přivolává pomstu od stejného druhu!

Koncem Buddhova života se jeho bratranec Dévadatta pokusil uzurpovat vedení mnišského řádu. Aby získal podporu ostatních mnichů, snažil se Devadatta být přísnější než Buddha a ukázat ho jako shovívavého. Dévadatta navrhl Buddhovi, aby se všichni mniši napříště stali vegetariány. Buddha to odmítl a znovu zopakoval nařízení, které zavedl před lety, že mniši a mnišky mohou jíst ryby nebo maso, pokud není ze zvířete, jehož maso je výslovně zakázáno, a pokud nemají důvod se domnívat, že zvíře bylo zabito speciálně pro ně.

Vínaja je tedy v této věci zcela jasná. Mniši a mnišky mohou jíst maso. Dokonce i Buddha jedl maso. Západní lidé bohužel často považují pojídání masa za požitkářství ze strany mnichů. Nic nemůže být dále od pravdy – než jsem se stal mnichem, byl jsem tři roky přísným vegetariánem. V prvních letech mnišství v severovýchodním Thajsku, kdy jsem statečně čelil mnoha pokrmům z lepkavé rýže a vařené žáby (s kostmi celého těla) nebo gumových šneků, kari z červeného mravence či smažených kobylek – dal bych cokoli za to, abych mohl být znovu vegetariánem! O mých prvních Vánocích v severovýchodním Thajsku přijel asi týden před 25. svátkem na návštěvu kláštera jeden Američan. Zdálo se to příliš dobré, než aby to byla pravda, měl krůtí farmu a ano, rychle pochopil, jak žijeme, a slíbil nám na Vánoce krocana. Řekl, že speciálně pro nás vybere pěkně tlustého… a mně se sevřelo srdce. Nemůžeme přijmout maso s vědomím, že bylo zabito speciálně pro mnichy. Jeho nabídku jsme odmítli. A tak jsem se musel spokojit s částí vesničanova jídla – opět žáby.“

Mniši nesmí uplatňovat volbu, pokud jde o jídlo, a to je mnohem těžší než být vegetariánem. Přesto můžeme vegetariánství podporovat, a kdyby naši laičtí příznivci přinesli jen vegetariánské jídlo a žádné maso, no… mniši si také nemusí stěžovat!
Kéž byste si vzali příklad a byli ke zvířatům laskaví.

Kniha kázně, svazek 4, str. 324
tamtéž, str. 325

Ajahn Brahmavamso
(Newsletter, duben-červen 1990, Buddhist Society of Western Australia.)

Také viz: Buddhismus a vegetariánství

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.