Index šoku: je ukazování prstu stále urážlivé?

Mnoho let předtím, než se Adele na Brit Awards obula do kravaťáků, cestovali filozof Ludwig Wittgenstein a ekonom Piero Sraffa vlakem z Cambridge do Londýna. Ukázalo se, že to byl klíčový okamžik ve filozofii 20. století. Povídali si o Wittgensteinově myšlence, že každá věta musí mít své přesné místo v axiomatickém řádu racionálního jazyka, a to nezávisle na různých kontextech, v nichž může být použita. A pak, podle kolegy filosofa Normana Malcolma, „Sraffa udělal gesto, které Neapolitánci dobře znají a které znamená něco jako znechucení nebo opovržení, že si konečky prstů jedné ruky pročísl spodek brady směrem ven.“

Sraffa chtěl říci, že na nebi a na zemi je mnoho věcí, které se do Wittgensteinovy filosofie nehodí. Jakákoli filozofie jazyka musí počítat s gesty rukou, a to nejen s neapolskými, ale i s obráceným Churchillem (nikoli V jako Vítězství, ale naopak), Bras d’Honneur, řeckou Moutou (vystrčení pěti prstů na urážejícího), onanismem Fisty Homage (znáte to), L jako loser a výmluvně italským Forearm Jerk a doprovodným Flicking Chin. Musí také vysvětlit, proč je fíkové gesto (zvednutí palce mezi ukazováček a prsteníček v sevřené pěsti) ve Francii, Řecku, Japonsku, Rusku, Srbsku a Turecku neslušné, ale v Portugalsku a Brazílii prozrazuje štěstí.

Než vystoupili z vlaku, Wittgenstein si uvědomil, že bude muset změnit celou svou filozofii. Pravdivý příběh. Bohužel zemřel v roce 1951, a tak se nedožil toho, jak se jedno gesto – prostředníček pravé ruky – stane univerzálním signálem opovržení v globalizované kultuře, která je stále více ochuzena o regionální varianty gest.“

Tyto myšlenky mě napadly v úterý, když jsem sledoval, jak ta nejlepší z Tottenhamu vztekle vztyčuje prostředníček pravé ruky, když byl přerušen jeden z jejích děkovných projevů při předávání cen Brit Awards. Jak poznamenal poshsophie ke zprávě o této události na BBC online: „Zvláštní, že když se přebíjí tenis nebo fotbal, nikdo si nestěžuje …“. Vtipné, poshsophie, a možná také sexistické. Vsadím se, že ženy jsou před svým časem v televizi umlčovány mnohem častěji než muži. A taky je vtipné, že Adele byla zkrácena, aby mohli vystoupit Blur a donekonečna kvákat při přebírání ceny Ctihodná rocková nuda nebo co to bylo. „Jejich živé vystoupení bylo ostudné a dokonce trapné,“ píše Victor63 na stejném webu. „Když si pomyslím, že kvůli tomu zkrátili Adele.“

„Byla zrovna uprostřed emotivní děkovné řeči o tom, jak je hrdá na to, že vyvěšuje vlajku Británie,“ bědoval Daily Mail. „Takže když ji přerušili, aby moderátor předávání cen Brit Awards James Corden mohl představit kapelu Blur, Adele si to nenechala líbit.“ Na této zprávě je zarážející, že Mail zcela schvaluje Adeleino nezdvořilé gesto, protože je jistě příliš velkou osobností na to, aby na ni Mail uplatnil své obvyklé přísné zásady o nezdvořilosti.

Nejzvláštnější na tomto incidentu bylo, že se rozhořčení nesoustředilo na gesto, ale na urážku Adele. „Rádi bychom se omluvili Adele za vyrušení,“ uvedl mluvčí ITV – a nikoli pravděpodobně divákům za to, že na jejich popové děti byla hozena gestikulační špína. Na Twitteru byli fanoušci více pobouřeni zkrácením jejího, upřímně řečeno, nudného projevu (je mnoho úžasných věcí, ale Dorothy Parkerová mezi ně nepatří) než třeba tragédií v Homsu.

Srovnejte to s tím, co se stalo začátkem tohoto měsíce na Super Bowlu, kdy britská rapperka MIA z americké Srí Lanky šokovala 114 milionů fanoušků amerického fotbalu tím, že jim během poločasové show v čele s Madonnou ukázala prst. (Neblázněme – pravděpodobně miliony lidí nebyly šokovány/šly si najít další pivo/aktualizovaly své statusy na Facebooku atd.) V následujících omluvách je téměř slyšet, jak se čelisti třesou oficiálním studem. „Náš systém pozdě zastřel nevhodné gesto a omlouváme se našim divákům,“ uvedl v prohlášení mluvčí NBC Christopher McCloskey. „Obscénní gesto v představení bylo naprosto nevhodné, velmi nás zklamalo a omlouváme se našim fanouškům,“ uvedl Brian McCarthy, mluvčí NFL. „Chápu, že je to punkrock a tak, ale pro mě tam bylo cítit tolik lásky a dobré energie a pozitivity,“ řekla Madonna. „Působilo to negativně.“ Sheez, Madge, kdy jsi začala mluvit jako něčí hippie babička?“

Ale citlivost USA je v pohotovosti od doby, kdy na Super Bowlu 2004 Justin Timberlake zatahal za poprsí Janet Jacksonové a vystavil stále ještě traumatizovanému národu nemyslitelné (Opravdu se jí porouchal šatník? Byla to bouda, která měla Janet a Justinovi zvednout kariéru? Kdyby tak žil Wittgenstein, který by se těmito filozofickými hádankami zabýval.)

Nipplegate 2004 mi připomíná báseň Johna Coopera Clarkea o prudérnosti, v níž poznamenal, že v Daily Expressu nikdy neuvidíte bradavku. Možná jsou Američané puritánštější než čtenáři Expressu. Je to možné. Koneckonců, omluva Adele byla podmíněná. „Omlouvám se, jestli jsem někoho urazila,“ řekla, „ale ty obleky urazily mě“. Tím se dostává k jádru onoho velkého moderního tématu, etiky urážky. Je urážka vždy něčím, co znamená, že pachatel se morálně mýlil, když rozrušil citlivost uraženého?

V USA je historie urážek jistě plná urážek, zvednutých hnátů a často i promarněného času policie. V roce 1980 byl v Louisianě zatčen podnikatel, který na zeď supermarketu namaloval 30 stop vysoký obraz Mickey Mouse, jak mrská ptákem, s nápisem: „Hej, Íráne!“. V roce 1996 zakázalo osm států pivo Bad Frog Beer, protože na jeho etiketě byl vyobrazen obojživelník se zdviženým prstem s pavučinou. Pivovar (to se mi líbí) opáčil, že protože má žába jen čtyři prsty, nemůže zvedat prostřední.

Americký profesor práva Ira Robbins se v roce 2008 v článku Digitus Impudicus zamýšlel nad tím, zda je házení ptákem projevem chráněným prvním dodatkem: The Middle Finger and the Law: „Nejvyšší soud USA důsledně zastává názor, že projev nelze zakázat jen proto, že se někomu může zdát urážlivý,“ poznamenal a dodal, že většina takových případů, kdy nedošlo k jinému trestnému jednání, ztroskotala.

Tak o co šlo MIA? Snažila se rozšířit svou fanouškovskou základnu ve Státech tím, že pohoršovala národ? Vyjadřovat se plynně v mezinárodním jazyce hlupáků? Píchání do chlapa, stará škola? Nebo nová škola? Zdroj blízký rapperce řekl rozhlasové stanici ABC News, že MIA byla „unesena okamžikem“ a neměla v úmyslu „učinit nějaké prohlášení“. Možná si rapperka narozená v Londýně neuvědomila, že v USA je vztyčený prostředníček urážlivý, protože pochází z Hounslow, kde je vztyčený prostředníček mírným, někdy dokonce žoviálním pokáráním.

Oscar Wilde navrhl, že Británie a Amerika jsou dva národy rozdělené společným jazykem; nyní jsme dva národy rozdělené společným prstem. „Kulturní rozdíl v tom spočívá v tom, že hodit ptákem tam je jako znak V tady,“ říká Robert Phipps, autor knihy Řeč těla: Důležité je to, co neřeknete. „Říká vám to, abyste šli do háje. Žádné jiné takové gesto nemají. Tady se to stalo docela přijatelným a nemá to stejný význam. Většina lidí mladších 50 let to nepovažuje za urážlivé. Ještě asi před 30 lety to u nás neexistovalo.“

Phipps tvrdí, že Adele toto gesto její fanoušci dokonce přivítají jako projev její nesmlouvavé osobnosti. „Nazývá věci pravými jmény a to se jejím fanouškům líbí. Nechovala se provokativně, aby zapojila značku, ale impulzivně vynadala pořadatelům, ne svým fanouškům.“ Phipps tvrdí, že většina řeči těla je nevědomá: „Tohle je jiné. Je to její vědomé vyjádření: ‚Tohle se mi nelíbí. Chci, aby to bylo vidět.“

V článku pro Journal of Experimental Social Psychology, How extending your middle finger affects your perception of others: Psychologové Jesse Chandler a Norbert Schwarz z Michiganské univerzity testují myšlenku, že natahování prostředníčku může způsobit, že ostatní lidé budou působit nepřátelštěji. „Testuje se, zda symbolické pohyby těla ovlivňují interpretaci nejednoznačného chování tím, že zvyšují přístupnost naučených pohybově shodných pojmů,“ napsali. Zkusme to v jednoduché angličtině: „Provedení gesta prostředníčku vyvolává nepřátelské myšlenky,“ řekl Chandler v roce 2009 časopisu Time. „V našich studiích si účastníci ani nebyli vědomi, že jejich pohyby prstem připomínají ‚prst‘, a přesto vnímali nepříbuzného druhého člověka jako nepřátelštější osobu.“

Kde se vzalo házení ptákem? Jedna verze tvrdí, že ho vynalezli angličtí střelci z dlouhých luků v roce 1415 v bitvě u Agincourtu. „Francouzi v očekávání vítězství nad Angličany navrhli useknout všem zajatým anglickým vojákům prostředníček. Bez prostředníčku by nebylo možné natáhnout proslulý anglický dlouhý luk, a proto by nebyli schopni v budoucnu bojovat.“ Takže zapíchnutí vztyčeného prostředníčku Francouzům před bitvou bylo gestem vzdoru. To však vyvracejí jiné zprávy o bitvě, v nichž angličtí střelci z dlouhých luků vztyčili dva prsty, aby vyjádřili odium svým nepřátelům. (Tyto zprávy tvrdí, že k natahování luku používali dva, a nikoli jeden prst, pozn. překl.) Proto spíše znak V než ptačí salto.

V Gestech: Jejich původ a rozšíření, antropolog Desmond Morris a jeho kolegové tvrdí, že digitus infamis nebo digitus impudicus (nechvalně známý nebo neslušný prst) je ve starořímské literatuře zmiňován několikrát – což činí příběh o Agincourtu ještě pochybnějším. Tak například epigramatik Martial: „Hlasitě se směj, Sextille, když tě někdo nazve královnou a vystrčí na tebe prostředníček“. Nikdo Sextilla královnou nenazývá. Předtím v Athénách ve čtvrtém století př. n. l. Diogenés Kynik sdělil návštěvníkům, co si myslí o řečníkovi Démosthenovi, tím, že vztyčil prst a řekl: „Tohle je velký demagog.“ Mluvčího omlouvajícího se za Diogenovu hrubost jste se však nedočkali.

V každém případě o mnoho století později podle Morrise italští přistěhovalci přenesli gesto prostředníčku do USA spolu s olivovým olejem a kvalitními víny. Již v roce 1886 byl vyfotografován baseballový nadhazovač týmu Boston Beaneaters, jak jej dává členovi konkurenčního týmu New York Giants. Mimochodem, jak potěšující je, že tým s názvem Beaneaters existoval.

„Je to jedno z nejstarších známých urážlivých gest,“ řekl Morris BBC. „Prostředníček je penis a pokrčené prsty po obou stranách jsou varlata. Tím, že to uděláte, nabízíte někomu falické gesto. Říkáte tím: ‚Tohle je falus‘, který lidem nabízíte, což je velmi pravěký projev.“

Dělala to v úterý Adele? Zdá se to nepravděpodobné. Je však příznačné, že předními exponenty ukazování prstu v roce 2012 jsou ženy: možná, že po letech, kdy byl prst mužskou záležitostí, vyjadřuje zčásti trucovitě hiphopový antinomismus (vzpomeňte si na Eminema se dvěma vztyčenými prostředníčky). Je pravděpodobné, že díky hiphopovému obrazu se nejrůznější gesta stala v heterosexuální společnosti nejen přijatelnými, ale i běžnými. Proto například když prezidentský kandidát Barack Obama v roce 2008 použil gesto smetení špíny z ramene, záměrně tím odkazoval na Jay-Zho singl Dirt Off Your Shoulder z roku 2003.

Některá gesta však nejsou tak snadno asimilovatelná do mainstreamové kultury. Když Ryan Florence v roce 2007 během turné po Wythenshawe udělal na Davida Camerona gesto se zbraní, stal se na chvíli nejznámějším hochštaplerem národa. Dokonce ani Cameron ho nechtěl obejmout.

Fajn, ale proč házet ptákem? Půvabně nespolehlivý Urban Dictionary tvrdí, že „flipping the bird“ je „proces, kdy se vezme pták, obvykle holub, a otočí se vzhůru nohama ve snaze vidět jeho genitálie“. Možná tedy toto gesto simuluje týrání ptáků – a Bill Oddie by měl být velmi znepokojen.

Kde je teď flipping the bird? Všudypřítomnost tohoto gesta možná předznamenává jeho zánik. Deník New York Times v článku, v němž se trápí nad tím, co toto gesto způsobilo americké společnosti, cituje Johna McCarthyho, který učí slušnému chování mladé sportovce a rodiče v muzeu Yogiho Berry v Little Falls ve státě New Jersey: „Protože je to tak rozšířené, ztratilo to na šokující hodnotě,“ řekl a dodal: „

A to, co platí pro USA, platí ještě více ve Velké Británii, kde prst už dávno nemá šokující hodnotu. Přesto by možná Adele neměla být na kravaťáky hrubá. Bylo to nevhodné, ne-li šokující. Koneckonců, i kravaťáci mají city. A manželé. A děti, kterým možná bylo dovoleno zůstat vzhůru a které teď dost možná dostávají poradenství kvůli emocionálnímu traumatu z toho, že viděly, jak jejich rodiče znevažuje vládnoucí královna popu. V každém případě by Adele neměla hanět organizátory Brit Awards, ale módního návrháře Karla Lagerfelda, který ji tento měsíc označil za „příliš tlustou“. Opravdu si říkal o prst a kromě toho ještě o spoustu dalších věcí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.