Individuální terapie

Individuální psychoterapie je tradiční typ terapie, která obvykle probíhá individuálně mezi psychoterapeutem a klientem. Psychoterapie neboli poradenství umožňuje jednotlivcům zkoumat své myšlenky a pocity s vyškoleným odborníkem na duševní zdraví, který se řídí řadou různých teoretických principů a přístupů. Mezi hlavní teorie psychoterapie patří psychoanalýza, psychodynamická, jungovská, humanistická, systemická, kognitivně-behaviorální a gestaltová. Individuální psychoterapie poskytuje klientům jedinečnou příležitost navázat terapeutický vztah, který je bezpečný a pozitivní. Většina individuální psychoterapie se opírá o terapii rozhovorem, i když některé terapie jsou vedeny pomocí expresivních metod, jako je arteterapie, muzikoterapie nebo dramaterapie. Hlavním cílem většiny psychoterapií je pomoci klientům identifikovat a řešit širokou škálu vztahových, sociálních nebo psychologických problémů, ať už jsou dlouhodobé, nebo se objevily náhle či v důsledku okamžité krizové situace. Klienti obvykle identifikují situaci, která je znepokojuje, a psychoterapeuti je vedou k řešení problémů nebo k získání náhledu, vyhodnocují jejich možnosti a zároveň získávají hlubší porozumění sobě samým a dříve nezjištěným zdrojům.

Terapeuti spoluvytvářejí se svými klienty léčebný plán, aby zajistili včasné řešení identifikovaných problémů. V závislosti na teoretickém přístupu využívají terapeuti širokou škálu direktivních či méně direktivních způsobů pomoci svým klientům. Většina psychoterapeutů se s klienty setkává jednou týdně, jiní se mohou scházet častěji. Většina psychoterapie probíhá v ordinaci odborníka na duševní zdraví, zatímco některé současné formy jsou poskytovány on-line a/nebo v domácnosti. Individuální terapie může být poskytována dospělým, dospívajícím i malým dětem. Většina odborníků, kteří pracují s malými dětmi, však vyhledává specializovaný výcvik v terapii hrou, která se obvykle považuje za užitečnou pro zapojení dětí do smysluplných interakcí. Obecně panuje přesvědčení, že práce s dětmi vyžaduje systémovou nebo kontextuální práci, například dyadickou práci a/nebo rodinnou terapii.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.